Velká Hradební 235/20
400 01 Ústí nad Labem

FB - Pivovarská šenkovna e-mail Zomato

Historie

Starý měšťasnký pivovar

od Dr. A. Mariana

Vykonávat právo varné a výčepné v obvodu práva mílového, patřilo k předním právům v tehdejším královském městě Ústí již od pradávna.

Zakládající listina města Ústí n. L. z dob Přemysla Otakara II (1253–1278) bohužel nezůstala zachována, ale z dějinných dokladů z roku 1325 a 1349 se dozvídáme, že město Ústí právo ke sladování a vaření piva již mělo.

Právo vařit pivo bylo povoleno toliko domům uvnitř města, ale né také všem. Podle jednoho rekonstruovaného plánu města z roku 1680 je jasné, že domy s právem vařit pivo, patřily k těm nejstarším. V průběhu leta ale dochází k tomu, že některé domy své varné právo prodávají, vyměňují za jiné a nebo toto propůjčují.

V roce 1660 bylo v Ústí 66 míst s právem vařit pivo a v letech 1725 a 1791 zde bylo 84 míst s právem vařit pivo. Až do roku 1792 bylo obvyklé tak zvané posloupné vaření piva, které se dělo na základě losování, kdy mohl každý jednou za čas vařit pivo v městském pivovaru.

V úplně dávných dobách vařili měšťané své pivo v domech. Taktéž výroba sladu byla z počátku prováděna doma a v pozdějších dobách byl cechem ustanoven sládek, který připravoval slad pro všechny měšťany vlastnící varné právo.

V roce 1598 byly ve městě dva veřejné pivovary a to Spodní pivovar, který zanikl pravděpodobně za Třicetileté války a nacházel se na rohu spojující ulici Hrnčířskou a Jircháře. Horní Pivovar stával v Teplické ulici (Revoluční) a byl umístěn mezi domy č.p. 206 a 207. Tento zde byl postaven s ohledem na městský potok, který kolem tohoto protékal. Tento pivovar byl užíván až do roku 1766, ale jeho stavební stav byl již mnoho let předtím ve velmi špatném stavu.

V roce 1714 učinil pivovarnický cech rozhodnutí, zakoupit stavební pozemek u Horní brány a budoucnosti zde postavit sladovnu a varnu. Toto místo bylo zakoupeno teprve až v roce 1722.

Místo se nacházelo u Rohového mlýna a bylo zakoupeno za 70 zl. Začátkem léta byla zahájena výstavba nové sladovny a tato byla dokončena 25. srpna ještě téhož roku. Vaření piva se ale i nadále provádělo ve starém pivovaře, který, ač byl ve velmi špatném stavu, byl nadále udržován v provozu. Konečně byla v roce 1766 zahájena stavba nového pivovaru, který měl místo vedle stojící sladovny v Dlouhé ulici u Horní brány. Stavba byla dokončena 2. října 1766 a od městského děkana Antona Barma slavnostně vysvěcena.

Staré místo, kde stával pivovar bylo prodáno v dražbě 17. dubna 1766 pozdějšímu královskému soudci Františku Johanovi Steylerovi, který tento v dražbě získal za 110 zl. a na místě pivovaru zřídil zahradu.

Nově postavený pivovar neměl pochopitelně ještě takový objem a velikost jako pivovar starý a tak byly prováděny stále přístavby a také se zvětšovala jeho plocha, což se zejména projevilo v letech 1810, 1833 a 1844. Rozdělení budov a jejich využití až do roku 1894 je patrné z plánku.

Popis pivovaru

1 - Pánev na vaření piva ve varně, 2 - Chladící zařízení ve varně, 3 - Hlavní vjezd, 4 - Kanceláře v přízemí, 5 - Dvůr u Rohového mlýna, 6 - Rohový mlýn, 7 - Sušárna sladu, 8 - Stará sladovna se sýpkou, 9 - Nová sladovna se sýpkou, 10 - Stáje, 11 - Bednářská dílna, 12 - Výčep pivovarské hospody, 13 - Pivovarská hospoda, 14 - Zahrada pivovarské hospody, 15 - Otevřený přístavek pivovarské restaurace, 16 - Vjezd ke sklepu s ledem, 17 - Výtah pro sklep, 18 - Schody do sklepa, 19 - Vjezd

V roce 1861 kupuje pivovarnická obec dům č.p. 235, což je dnešní Pivovarská restaurace od Eduarda a Anny Haslingerových včetně zahrady a dvora za 7000 zl. rakouské měny. K tomuto byl dál zakoupen dům č.p. 236, který byl použit k založení sklepa na led a v roce 1875 byl zakoupen Rohový mlýn č.p. 240 za kupní cenu 8250 zl. Po tomto se měnil majetek pivovaru za posledních sto let (1760–1875) tak, že značně tento vzrostl.

Až do roku 1792, kdy přestalo posloupné vaření piva, byl objem jedné várky 290 sudů a 3 a 1/2 vědra.

V průběhu let měnil pivovar své vlastníky a nájemce a je zjištěno, že od roku 1792 je pronajat, ale od roku 1808 až do 1833 pracuje opět ve vlastní režii, ale je potom opět pronajat.

Od roku 1840 až do roku 1845 obnášel příjem za pronájem 2700 zl. a v létech 1845 až 1850 4101 zl. V roce 1855 obnášel příjem z pronájmu 5200 zl. a v roce 1879 6100 zl. Podle těchto čísle je patrný nárůst obyvatelstva a s tímto i vzrůstající spotřeba piva.

V roce 1791 bylo pivo z měšťanského pivovaru odebíráno od pěti veřejných a od šesti soukromých hospod i když v této době ještě dost domů s varným právem své pivo čepovalo. Císařským patentem ze dne 7. září 1848 byla učiněna povinnost, zejména pro hostinské, povinně odebírat pivo v určeném pivovaře. Tímto rozhodnutím ztratí ústecký pivovar oba zdejší podžízené odběratele a to hospodu u Zlaté koruny a hospodu na Ostrově ale i několik dalších hospod včetně výčepu ve Vaňově. Tento nový stav zapůsobil tak, že nájemnci již nechtěli platit tak velký nájem a proto byl pivovar vzat opět do vlastní režije. Tato situace trvala až do roku 1855, kdy byl pivovar opět pronajat a v pronájmu zůstal až do jeho zrušení v roce 1893.

Od roku 1869 bylo zavedeno propilační právo (jakýsi monopol), které stanovili výhradní právo výroby a výčepu v určité oblasti. Aby bylo možné odolat nastálé konkurenci, ukázalo se jako nutnost vybavit měšťanský pivovar časově odpovídajícím zařízením a toto udržovat v konkurenční schopnosti. I tak ale pivovar nevyhovoval a v roce 1888 vyhotovila firma Ronghoffer v Praze dokumentaci včetně rozpočtu na výstavbu nového ústeckéo pivovaru, avšak jeho výstavba ztroskotala při získávání stavebního místa. Nejdříve bylo v roce 1891 vybráno stavební místo v ulici Velká Hradební a taktéž zakoupení sladovny na Bukovské silnici již bylo rozjednáno.

Tyto nezdary byly posouzeny na hlavní schůzi pivovarníků konané dne 5. srpna 1893 a bylo zde přijato usnesení o konečném rozhodnutí, zakoupit od JuDr. Viktora Ruße v roce 1867 založený pivovar, dobře zařízený a zaběhlý v Krásném Březně. Jeho cena byla 400 000 zl. rakouské měny. Stará pivovarská obec byla přeměněna na akciovou společnost.

Starý pivovar a Rohový mlýn byly v roce 1894 zbořeny, stavební pozemek byl rozdělen a místo, kde je dnes Pivovarská ulice nebylo zastavěno.

Velká Hradební 235/20
400 01 Ústí nad Labem
 tel.: +420 734 753 299    info@pivovarskasenkovna.cz

FB - Pivovarská šenkovna e-mail Zomato